Hrady a Zámky

Po válce , zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však naštěstí v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž celý objekt neobyčejně utrpěl. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Naštěstí již v roce 1950 začaly programové rekonstrukční práce, ve své době jinak ojedinělé. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další „vlna“ oprav přišla na Švihov po povodních v srpnu 2002, a týkala se zejména soustavy vodních příkopů sloužících dříve jako součást opevnění.

Hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou, jejíž pozůstatky byly vykopány v roce 1951. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze 3 okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Z vnějšího opevnění se do současnosti zachovala pouze 1 válcová bašta.

V hradních interiérech najdeme vybavení typické pro období renesance – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění. V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století. Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z dobrovického zámku.