Kynžvart
Kynžvart
Státní zámek Kynžvart leží v západních Čechách, jižně od města Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu. Je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Na místě zámku stávala od konce 16. století renesanční tvrz, kterou dali zbudovat pánové z Cedvic. Poblíž byl založen pivovar, o němž první doložené zprávy pocházejí z roku 1606. Za účast ve stavovském povstání byl po bitvě na Bílé hoře majetek Cedvicům zkonfiskován. Majitelem tvrze a okolního panství se v roce 1630 (jakožto konfiskátu) stal Johann Reinhard von Metternich a jeho bratři. V letech 1681 až 1691 dali Metternichové tvrz přestavět na barokní zámek. Roku 1818 zdědil panství princ Klement Metternich, který působil ve funkci rakouského kancléře a potřeboval reprezentativní sídlo. Proto na základě jeho pokynů provedl vídeňský architekt italského původu Pietro Nobile v letech 1820 až 1839 rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu Kynžvart vzdáleného asi 3 kilometry. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavbu financoval výhodnou půjčkou kancléři Metternichovi bankéř Salomon Rothschild. V září roku 1822 poskytl půjčku 900 tisíc zlatých (dnes asi 45 milionů euro) se splatností 12 let a s pětiprocentním úrokem. O několik dní později dostalo pět bratrů Rothschildových dědičný titul rakouských svobodných pánů. 
